Noxijci
More actions
Kdo jsou noxijci?
Nejrozšířenější legendou o jejich původu je tato:
Před dávnými časy, když se spojil První lid ve snaze potlačil temnotu Podsvětí, vznikla z nejsrdatnějších a nejzkušenějších bojovníků lidí Sluneční Legie, elitní stráž samotých náčelníků lidu. To právě oni byli posláni v poslední bitvě první éry do samotného týlu nepřítele. Bojovali statečně a bitvu lidu vyhráli, ale v moment, kdy bitva skončila, když zrovna zapadalo slunce, jakoby jim nebylo souzeno vyváznout bez oběti, si vyžádalo Podsvětí svou doposud největší a nejkrutější magickou anomálii. Oni bojovníci byli poznamenáni - když ze sebe smyli krev nepřátel, nenašli pod ní sami sebe, ale bytosti barvy zbavené s šedou kůží a vybledlýma očima, které nejsou schopny pohlédnout na sluneční paprsky, aniž by byly natrvalo zbaveny zraku.
Když pak lidé spatřili své spolubojovníky a zachránce, jimž dlužili za své přežití a nový svět, zalekli se. Nevěřili, že jsou to stále jejich přátelé, a odvrhli je, hnali, a vraždili. Jelikož však tito bojovníci stále patřili k nejlepším z nejlepších, podařilo se většině utéci. Nechtěli-li však oslepnout, pak museli uniknout do podzemí, do kterého dříve sami hrdinně zahnali nepřátelské abominace, mezi nimiž znovu trpěli, umírali a byli mučeni -abominace se jim krutě pomstily za svou dřívější porážku. Přežila jen hrstka, jíž se štolami a tunely podařilo proplížit se až k nejbližšímu pohoří, pohoří Měsíčního svitu.
Zde v horách, které prokutali křížem krážem, od té doby žijí. Jejich sluje leží pod ochrannou schránkou tvrdé skály zaštiťující je od slunce a zároveň vysoko nad podzemím.
Dnes, když se po tisíciletí izolace někteří z nich vydávají z bezpečí horského domova na dobrodružství, objevují zcela nový svět zaplněný neznámými rasami a nikdy netušenými divy. Že by si snad po generacích mohli konečně užít světa, který vybojovali?
Jak žijí?
Zkušenost noxijce naučila nedůvěřovat příliš nikomu a ničemu, co není zcela pod jejich kontrolou a plně věří jen dalšímu noxijci. Jejich úzkou rodinou je pro ně jejich jednotka - ač už tisíce let neválčili, stále v nich zůstává mentalita válečníka, trénují a zlepšují se. Jelikož vědí, že se mohou spolehnout pouze na své spolubojovníky, jsou naprosto disciplinovaní a nesplnění slibu je pro ně nejtěžším hříchem - ať už slibu plnění rozkazů, nebo nekonečné lásky svému partneru či partnerce. Hora je jejich pevností a nikoho jiného dovnitř nepustí.
Jejich kultura je to, co jim dodává štěstí v temných útrobách hor. Obrazy, písně, sochy i divadelní hry, to vše se u nich točí kolem toho, co ztratili, slunce. Jednou za rok pravidelně pořádají takzvané Solárie, umělecký festival, kde svá díla prezentují a navzájem se radují z paprsků které si přinesli... ač to nikdy nebudou paprsky natolik hřejivé, jako bylo pravé slunce.
Jejich umění je však bezbarvé kvůli nedostatku přírodních barviv v prostředí hor, je šedé stejně jako kámen. Občas, když se pak noxijec zblázní, může namalovat obraz barvy rudé... na to však musí pro dílo někoho obětovat.
Jakou znají magii?
Jestli v něčem opravdu vynikají, je to Magie Snů -sní každý, a oni ze všech nejvíc. Nic moc jiného jim ostatně po tisíciletí izolace nezbylo. Snění se jim tak brzy podařilo plně ovládnout... mají nad ním kontrolu a nemusí trpět špatnými sny vyvolanými nemilosrdnou minulostí. Pomocí Magie Snů se jim podařilo získat zpět i ztracený zrak za denního světla... ač ne v původní formě. Přes den, mimo bezpečí hor, si oči překrývají temnými páskami a pomocí oné magie vnímají své okolí. Je to slabou náhražkou za pravý zrak, jelikož dohlédnou pouze pár desítek metrů... tam kam však dohlédnou, vnímají víc, než by si kdokoli s normálním zrakem mohl byť jen představit.
Magii Podsvětí zavrhují... byla to ona, která způsobila jejich pád, a to jí nikdy nezapomenou. Magii přírody neznají. Ne že by jí nebyli schopni, ale v horách toho nikdy moc nerostlo, a neměli se s ní tak jak sblížit. Magie modra jim naopak byla vytržena z rukou, neb na nebesa, která jsou jejím původcem, nemohou dohlédnout.
Jak se oblékají?
Noxijci jsou bojovníci a tak také vypadají, nenajdete je v lehkém oblečení ani přílišných ozdobách, ale budou pokryti brněním z prastarého kovu, které se v jejich rodině předává po generace. Pokud narazíte na průzkumníka, může být oděn v kožené vestě, která mu dovoluje větší mobilitu, ale stále ho velmi efektivně chrání. Nic z toho nebude příliš barevné - ostatně barviva nemají v horách jak získat - jediné, co bude na jejich zbrojích vynikat, bude symbol Slunce vyšitý šedou nití z kamenných vláken, či namalovaný barvou z rozdrcené šedé žuly.